THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Štvoricu metalových extrémistov z baskického Ermua tu máme v premiére, CEREBRAL EFFUSION však existujú už od roku 1997 a „Idolatry Of The Unethical“ je ich štvrtý dlhohrajúci album. Vyšiel v závere mája u New Standard Elite a za 33 minút sa cez najdrsnejšie zvuky vyhľadávajúce ucho predrví a prehryzie sedem kompozícií.
Stvorili ich Kosme (basa, vokál), Eihar (bicie), Jabo (gitary) a Pe (gitary, sprievodné vokály). Baskicko - nie že by sa mu extra chcelo - je prevažne v Španielsku, ktorého deathmetalová scéna čo – to znamená a CEREBRAL EFFUSION sú jej čím ďalej tým lepšími reprezentantmi. Staršie albumy ma nejako extra nechytili, síce dobrý brutal death, ale akosi som tam nenašiel nič extra, čím by kapela vyčnievala nad zástupy ostatných.
Novinka ma z nie celkom jasných dôvodov baví viac, možno preto, že CE sa po novom podarilo nájsť si vlastný ksicht presne tam, kde sa to darí najmenej. „Idolatry...“ prináša nekompromisný surový, priamočiary a hrubozrnný brutal death s kopou slammingu, náklepy a pochody sú však s „hojdačkami“ skombinované nečakane dobre a vďaka hutným gitarám má nahrávka správne zlovestnú atmosféru. Na rozdiel od bežného konzumného slamu toto neznie tupo, hudba má šťavu, hoci skladby sa jedna od druhej nijako extra neodlišujú.
Tam za Pyrenejami sú proste dobrí gitaristi a skladatelia, schopní dodať úroveň aj v súčasnosti degenerujúcemu žánru. Netreba im na to veľa, len trochu prepracovanejšie linky, nejaké to tlmené „zahvízdanie“ a hrubý, kloktavý vokál, tu a tam pripomínajúci niektoré guturálne eskapády Roberta z FERMENTO alebo aj Mattyho Waya (nech tu spomeniem aj trochu Ameriky). Z nahrávky občas trochu vytŕčajú bicie, na ktorých zvuk som zachytil pár sťažností, ale kiež by to u väčšiny okolo slammingu sa točiaceho death metalu bolo aspoň takto.
Z nahrávky občas trochu vytŕčajú bicie, na ktorých zvuk som zachytil pár sťažností, ale kiež by to u väčšiny okolo slammingu sa točiaceho death metalu bolo aspoň takto.
8 / 10
Idolatry Of The Unethical (2014)
Impulsive Psychopathic Acts (2010)
Immortal Cemetery/Disemboweling Of Intestines (Split) (2006)
Smashed And Splattered Organs (2005)
Violence In Motion (2003)
Immortal Cemetery (EP) (1998)
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.